O Mně
"Chceš-li být jeden den šťasten, kup si víno a pozvi přátele. Chceš-li být dva dny šťasten, ožeň se. Chceš-li být šťasten celý život, chovej psy."
Nemohu s jistotou říci, kdo je autorem tohoto citátu, avšak nese v sobě hluboký význam. Jako malá jsem poznala, že psi jsou neodmyslitelnou součástí mého života, a právě oni formovali můj svět až do dnešních dnů. Možná se jedná o mé životní poslání nebo o zvláštní fascinaci, ale věřím, že ty čtyři tlapky a upřímné oči jsou pro mě osudem. Chovatelství je specifický životní styl, který vyžaduje naprosté oddání se. Pokud chce někdo být opravdu dobrým chovatelem, musí se tomu zcela věnovat jinak je úspěch pouze částečný. Chovatelství si žádá obrovské množství času, ať už pro získávání informací, nebo pro péči a socializaci štěňat. Aby chovatel udržel krok, musí neustále sledovat novinky týkající se plemene, zdraví či kynologických trendů.
Co mě chov naučil? Díky chovatelství jsem se naučila hodně, zejména trpělivosti. Pouze s trpělivostí jsem mohla dosáhnout svých cílů. Naučila jsem se, že ne vše lze udělat rychle, a že někdy je lepší kráčet malými kroky než činit velké skoky.
Co mě chov naučil? Díky chovatelství jsem se naučila hodně, zejména trpělivosti. Pouze s trpělivostí jsem mohla dosáhnout svých cílů. Naučila jsem se, že ne vše lze udělat rychle, a že někdy je lepší kráčet malými kroky než činit velké skoky.
Zjistila jsem, že laskavost a dobré vystupování neznamenají odbornost. Setkala jsem se s chovateli, kteří si proplouvají chovatelským světem se zdáním expertů, přestože jejich jedinou předností je mluvit a jejich přístup k chovu a plemeni nepřináší nic pozitivního.
Základem všeho je zodpovědnost. I když jako chovatel mám určitou moc, nesmí převážit nad zodpovědností, která mě provázela na každém kroku, ať už při péči o štěňata nebo při pečlivém plánování a řešení různých situací. Chov je nekonečným zdrojem inspirace. Na začátku jsem měla sny a naděje, postupně se mi však otevíraly dveře a já mohla být hrdá na to, co jsem dosáhla
Základem všeho je zodpovědnost. I když jako chovatel mám určitou moc, nesmí převážit nad zodpovědností, která mě provázela na každém kroku, ať už při péči o štěňata nebo při pečlivém plánování a řešení různých situací. Chov je nekonečným zdrojem inspirace. Na začátku jsem měla sny a naděje, postupně se mi však otevíraly dveře a já mohla být hrdá na to, co jsem dosáhla
a kolik informací jsem získala. Chov je maraton a mnoho lidí si myslí, že je jednoduchý, ale tak to vidí jen ti, kteří to nikdy nezkusili. Každý se dostane do bodu kdy musí zvážit, zda pokračovat. Já jsem se také dostala do bodu, kdy jsem musela zastavit.
Narodily se mi děti, potřeby rodiny se změnily a já musela svůj čas a prostředky rozdělit jinak, než jen mezi chov a výstavy. Chovatelství nemohlo zůstat na prvním místě. Za ta léta jsem shromáždila obrovské množství informací, importovala jsem psy
Narodily se mi děti, potřeby rodiny se změnily a já musela svůj čas a prostředky rozdělit jinak, než jen mezi chov a výstavy. Chovatelství nemohlo zůstat na prvním místě. Za ta léta jsem shromáždila obrovské množství informací, importovala jsem psy
z různých zemí (Holandska, Ameriky, Austrálie, Argentiny, Kuby......) a stejně tak mé odchovy našli domovy v řadě zemí v zámoří. Toužila jsem mít kvalitní jedince pro chov, zajímala jsem se o nemoci, rodokmeny a zkoumala jsem vazby jednotlivých linii, ale pak přišel moment, kdy jsem ztratila psa, který byl mou oporou a to mě donutilo zastavit se a přehodnotit své priority.
Přišla jsem o toho, kdo mě táhl, aniž bych si to uvědomovala a v době, kdy jsem se musela rozloučit se svým psem jsem věděla,
Přišla jsem o toho, kdo mě táhl, aniž bych si to uvědomovala a v době, kdy jsem se musela rozloučit se svým psem jsem věděla,
že takhle dál nemůžu. Jeho smrt mě zastavila víc, než jsem si myslela a v tu chvíli jsem věděla, že jednoduše potřebuji pauzu.
Jak jsem řekla, do chovu člověk musí dát své srdce a musí pro něj žít a to já jsem v tom období nabídnout nemohla. Proto jsem musela zastavit a hledat svou cestu zpět. I přesto, že teď jsem nějaký ten rok sledovala chovatelské počiny hlavně z dálky
a neúčastnila se aktivně. Neznamená to, že bych se vzdala plemene.
Jak jsem řekla, do chovu člověk musí dát své srdce a musí pro něj žít a to já jsem v tom období nabídnout nemohla. Proto jsem musela zastavit a hledat svou cestu zpět. I přesto, že teď jsem nějaký ten rok sledovala chovatelské počiny hlavně z dálky
a neúčastnila se aktivně. Neznamená to, že bych se vzdala plemene.